Tinder je swipe a swipe je Tinder. Ale s koncem desetiletí možná nastal čas poslat do důchodu swipe, který jsme kdysi znali. Uvedení aplikace Tinder v roce 2012 předznamenalo nejen začátek éry, ve které zdánlivě každý randí online, ale také začátek „swipe“ jako konceptu designu a interakce. Přejetí vlevo znamená ne a přejetí vpravo znamená ano – ale to už jste samozřejmě věděli.
Přestože se zdá, že vysvětlovat swipe je primitivní, kdysi to vypadalo radikálně. Před jeho existencí si zájemci o online datování vytvářeli na webových stránkách profily, jejichž zdokonalení zabralo hodiny. OkCupid dával uživatelům zdánlivě nekonečné množství otázek, na které museli odpovídat, a eHarmony se soustředilo na osobnostní kvízy, to vše ve snaze přiřadit lidem skóre a nabídnout údaje o kompatibilitě. Pak přišel swipe. Odstranil z online seznamování práci a místo toho položil jednu zásadní otázku: Myslíte si, že je tato osoba sexy? Pokud ano, přejeďte prstem doprava. Pokud ne, přejeďte prstem doleva. Jednoduché.
Swipe se zrodil teprve před sedmi lety a za tu dobu dobyl online seznamování a udělal z něj hlavní proud. Očekává se, že seznamovací aplikace letos v USA překročí 25 milionů uživatelů, a podle nedávné studie z roku 2017 39 % heterosexuálních párů v USA uvedlo, že se seznámilo online, což je nárůst oproti 22 % v roce 2009.
Tinder snížil bariéry online seznamování a gamifikoval ho. Profily jsou holé a vybírání lidí, kteří vás zajímají, hraničí s bezmyšlenkovitostí. Namísto toho, aby seznamka vyžadovala práci předem, si zájemci o seznámení stáhnou aplikaci a okamžitě se začnou seznamovat. Ještě geniálnější je, že Tinder svého času vyžadoval, aby datující propojili svůj účet na Facebooku a vyplnili některé základní profilové údaje, jako je věk a škola. Spoléhala se na vestavěnou GPS v telefonech, aby určila, kde se datující nacházejí, a odtud doplňovala potenciální shody. Jednoduchost aplikace v době, kdy se rozjížděly chytré telefony, nastavila Tinder na vzestupnou dráhu.
Základní koncept swipe byl pro Match, mateřskou společnost Tinderu, tak cenný, že dokonce vede patentové spory o začlenění swipe do jiných seznamovacích aplikací – swipe jsou peníze. (Bumble a Tinder se o swipe přou už přes rok.)
Nenávistníci swipe se mu však vysmívají jako zlé síle, která nás zkazila a udělala z nás sexuální maniaky. Kdo jsme jako lidé, když si můžeme vybírat z tisíců potenciálních protějšků pouhým klepnutím na aplikaci a přejetím prstem? Znamená to konec monogamie? Článek ve Vanity Fair z roku 2015 spojil Tinder s „apokalypsou randění“, tedy dobou, kdy je sex tak snadno dostupný, že námluvy přestávají existovat. Zdá se, že se to ještě neodehrálo, a ve skutečnosti swipe začíná vycházet z módy.
S příchodem roku 2020 aplikace zřejmě zjišťují, že pouhý swipe už nestačí. Odlišují se tím, že vytvářejí pomalejší zážitky, které vedou ke skutečným schůzkám se skutečnými lidmi a pravděpodobně vystihují přání datujících.
I Tinder experimentuje se způsoby, jak rozšířit swipe a dát lidem více souvislostí než jen ano nebo ne. Letos spustil Swipe Night, interaktivní videofunkci, která dává daters možnost swipovat na lidi, kteří se během zážitku rozhodli podobně jako oni. Ukázalo se, že kromě swipe si možná budete chtít o něčem popovídat. Jiné aplikace, jako například Hinge, se zaměřují na procházení profilových stránek, které datujícím poskytují více souvislostí o osobě, se kterou by mohli chtít chodit. Liga používá automatické dvouminutové videohovory, které datujícím pomáhají filtrovat shody. A novější aplikace, které se zatím plně nerozjely, jako je Bounce, se soustředí na reálnou část seznamování tím, že lidem nedávají prostor k rozhovoru a místo toho se zaměřují na setkání. Aplikace je v provozu pouze v určitých časech.
Swipe zrychlil seznamování – lidé mohli přijmout tolik lidí, kolik chtěli, tak rychle, jak chtěli. Ale vzhledem k tomu, že rozhovory o technologiích, duševním zdraví a vyhoření dosahují horečné úrovně, swipe se pravděpodobně neudrží věčně. Možná zůstane gestem, pomocí něhož se rozhodujeme o randění, ale bude to vyžadovat víc než jen volbu „hot-or-not“.
Za sedm let od spuštění Tinderu aplikace uvádí, že čítá přes 5 milionů platících předplatitelů, což je pravděpodobně jen malá část z celkového počtu uživatelů. Online daters je více než kdykoli předtím, mechanika, kterou používají k seznámení, jen potřebuje změnu. Miliony lidí po celém světě v tomto desetiletí přešly na online seznamování zprava a pravděpodobně se už nikdy nevrátíme zpět, jen potřebujeme mírně vylepšit.
.