Takže, tady je, co se vám pravděpodobně děje a jak to můžete napravit:
Psaní na klávesnici nad 30 nebo 40 wpm je především o vytváření vzorců pro slova. Představme si tyto vzory jako plány pro stavbu auta. Nějaké vzory máte, ale jsou rozviklané: kdykoli se snažíte, aby vaše auto jelo rychle, šrouby se ztratí, podvozek se zkroutí a vy havarujete, tj. vaše vzory pro psaní nevydrží rychlost, kterou se jim snažíte vnutit.
To se mi stává také. Když mám špatný den a moje rychlost není taková, jakou bych chtěl, občas se snažím jet rychleji. Pořád píšu „taht“ nebo „teh“ nebo podobná slova se špatným řazením, dokud to pro ten den nevzdám.
Problém je, že obětovat přesnost kvůli rychlosti je návyk, a to je baaabý zlozvyk. Kdyby sprinter na 100 metrů obětoval přesnost kvůli rychlosti, spadl by při závodě na hubu. U písaře je trest za takové počínání nižší, a proto se o to musíme vědomě snažit.
Myslím si, že je třeba udělat toto:
1. Zkuste se naučit přesnost. Musíte přetvořit své nedbalé vzorce a k tomu je třeba zpomalit. O rychlost se VŮBEC nestarejte. Na rychlost vůbec nehleďte, snažte se být co nejpřesnější, i když to znamená, že budete psát rychlostí 30 wpm. Vaše rychlost se nakonec opět zvýší, aniž byste si toho všimli. Jakmile se zvýší kvalita vašich vzorů, budou schopny zvládnout větší rychlost bez námahy, a proto vám to bude připadat pomalé, ale bude to rychlejší.
2. Snažte se oddělit čtení od psaní. To znamená, že pokud máte v testu psaní na klávesnici napsáno: „Všichni lidé jsou si rovni.“, přečtěte si předtím, než začnete psát, „Všichni lidé“, nikoliv pouze „A“. Jakmile si přečtete „Všichni lidé“, zkuste psát, jako by to byla vaše vlastní slova. Nedívejte se na text, který přepisujete, ale na slova, která čtete ve své hlavě. (Těžko se to popisuje, ale doufám, že chápete, co tím myslím.) Pomůže vám to s problémem, že při psaní nerozumíte textu. Kusy, které musíte předem přečíst, se budou lišit, ale obvykle se jedná o 2 až 3 slova, která tvoří kontextový celek.
Kombinace těchto dvou zásad vás přiměje soustředit se na každou klávesu a na to, který prst z které ruky se pohybuje, ale děláte to a zároveň víte, kam směřujete. To vám pomůže spojit přesné vzory se slovy.
Na začátku vám může pomoci udržovat určitý rytmus psaní. Rychlé psaní je arytmické, takže to má zabránit tomu, abyste zase nejeli příliš rychle. Je však nezbytné, abyste se spokojili s rytmem, který je dostatečně pomalý.
Je normální, že takto nebudete schopni věnovat pozornost delší dobu. Doporučuji nedělat více než 20 minut na jedno posezení, ale pokud opět děláte znatelně více chyb nebo nedokážete udržet rytmus ani předtím, přestaňte. Vstaňte, jděte na čerstvý vzduch (mimochodem, káva čerstvý vzduch nenahradí), možná se věnujte i něčemu drsnějšímu: štípejte dřevo, zvedejte činky, něčemu, co nevyžaduje hbité prsty a co vám rozbuší srdce.
ZŮSTAŇTE TAM! Bude to těžké. Téměř rok jste se brousili v nedbalých vzorcích a přetvořit je bude chvíli trvat. Snažte se omezit psaní jiným způsobem než s maximálním soustředěním, pokud budete 20 minut perfektně trénovat, ale další hodinu strávíte povídáním si s lidmi svým obvyklým, nedbalým způsobem, zrušíte veškerý pokrok, kterého jste dosáhli. Snažte se být za všech okolností co nejpřesnější.