Pojem „pracovní schopnosti“ je stěžejní pro mnoho vědních oborů, zejména pro ty, které se týkají pracovního života a rehabilitace. Je jedním z důležitých pojmů v právních předpisech upravujících nemocenské pojištění. To, jak je tento pojem definován, má proto důležité normativní důsledky. Tento pojem však často není dostatečně dobře definován. CÍL A METODA Cílem tohoto článku je prostřednictvím pojmové analýzy objasnit, co tento pojem může a má znamenat, a navrhnout definici užitečnou pro vědeckou a praktickou práci. VÝSLEDKY Kriticky je zkoumáno a diskutováno několik definičních znaků, které lze nalézt v literatuře, a to zdraví, základní standardní kompetence, profesní kompetence, profesní ctnosti a motivace. Tyto charakteristiky souvisejí s pracovními úkoly a pracovním prostředím. Jedním ze závěrů je, že potřebujeme dvě definice pracovní schopnosti, jednu pro specifické práce, které vyžadují speciální výcvik nebo vzdělání, a druhou pro práce, které většina lidí zvládne po krátké době praxe. Mít pracovní schopnost v prvním smyslu znamená mít pracovní způsobilost, zdraví potřebné pro tuto způsobilost a pracovní ctnosti, které jsou potřebné pro zvládání pracovních úkolů, za předpokladu, že tyto úkoly jsou přiměřené a pracovní prostředí je přijatelné. Ve druhém významu mít pracovní schopnost znamená mít zdraví, základní standardní kompetenci a příslušné profesní ctnosti potřebné pro zvládnutí určitého druhu práce za předpokladu, že pracovní úkoly jsou přiměřené a že pracovní prostředí je přijatelné. ZÁVĚR Tyto definice nám poskytují nástroje pro pochopení a diskusi o komplexních, holistických a dynamických aspektech pracovní schopnosti a mohou položit základy pro vytvoření nástrojů pro hodnocení pracovní schopnosti a také pomoci formulovat strategie rehabilitace.