Let’s talk nonsense!
Často se nás ptají, proč se studenty používáme nesmyslná slova. Rodiče a učitelé se obávají, že nesmyslná slova budou jejich děti mást a bránit jim v učení nových slovíček. I když zcela souhlasíme s tím, že žáci potřebují pracovat se skutečnými slovy, víme také, že nesmyslná slova hrají důležitou roli v efektivní výuce čtení a pravopisu.
Mnoho malých dětí má výbornou paměť a dokáže si zapamatovat jednoslabičná slova, aniž by chápaly, jak se hlásky slov spojují s jejich písmeny. Když se tito žáci nakonec seznámí s víceslabičnými slovy, která neobsahují zapamatovaná slova, je dítě ztraceno.
Pokud žák dostal pevné základy abecedního principu (spojení hlásek s písmeny) prostřednictvím skutečných a nesmyslných slov, pokročilejší slova ho v budoucnu neodradí. Pokud například požádáme žáka, aby vyslovil nesmyslné slovo „lat“, upevňujeme tím hlásky /l/, /a/ a /t/. Žáky, kteří se naučili dekódovat (číst) a kódovat (hláskovat) pomocí hlásek písmen, neodradí, když se setkají s neznámými slovy nebo když se jejich obtížnost zvýší. Nebudou se muset uchylovat k memorování velkých slov, protože budou mít nástroje, které k dekódování potřebují. Později, až se dítě setká s pokročilejšími slovy, uvidí slova jako „šířka“ a „oboustranný“. Naučí se, že kořeny jako „lat“ nakonec nemusí být nutně nesmyslné – „lat“ je latinský kořen, který znamená „strana“.
Práce s nesmyslnými slovy dítě nezmate z hlediska slovní zásoby, protože pokud slovu není přiřazen význam, dítě ho nebude používat. Například žák, který ve škole rozluštil slovo „lat“, nepřijde domů a neřekne: „Mami, můžeme mít k večeři lat?“ nebo „Opravdu bych chtěl nového domácího mazlíčka lat“. Protože slovo nemá žádný význam, nebude zasahovat do rozšiřující se slovní zásoby dítěte. Na druhou stranu jim pomůže se čtením a pravopisem na další roky.
Podívejte se na video
.