Tiglath-pileser III (vládl 745-727 př. n. l.), asyrský král, byl schopný válečník a správce, který položil základy pozdní asyrské říše.
Tiglath-pileser neboli asyrsky Tukulti-apal-Ešara bylo téměř jistě přejaté jméno zvolené jako napodobenina dřívějšího válečnického krále. Na trůn se dostal v důsledku palácové revoluce, při níž byl Aššurnirari V. zavražděn. Asýrie utrpěla ztrátu východních a severních území ve prospěch svého dlouholetého nepřítele Urartu, království Van, a v důsledku toho ztratila přístup k anatolským dolům. Asýrie potřebovala schopného vůdce, který by dokázal obnovit prestiž a ekonomické výhody získané velkými králi v 9. století. Takovým vůdcem byl Tiglat-pileser.
Královým prvním úkolem bylo obnovit pořádek v Babylónii, kde téměř 50 let panovala anarchie. Poté v roce 742 př. n. l. vytáhl na západ proti koalici aramejských království v Sýrii a jihovýchodní Anatolii, kterou zorganizoval Urartu. V následné bitvě zahnal na útěk urartského krále Sardurise. V roce 738 byl Tiglat-pileser opět na západě; několik aramejských měst bylo zredukováno a mezi královstvími, která platila tribut, byl i Izrael, Týr a Byblos.
V roce 734 požádal judský král Achaz o asyrskou pomoc proti svým nepřátelům, Damašku a Izraeli. Samaří otevřelo své brány, ale Damašku trvalo dva roky, než se snížil. Dalším cílem byla porážka Urartu; král Sarduris byl napaden přes svá západní území a poté asyrská armáda udeřila na srdce jeho království. Ačkoli se citadela ve Vanu ukázala jako nedobytná, moc Urartu na západě byla nadobro zlomena.
Mezitím zemřel proasyrský král Babylonu a trůnu se zmocnil Chaldej z jihu, Ukin-zer. Tiglat-pileser vyhnal Chaldejce z Babylonu, zajal Ukin-zer a povstání tvrdě potlačil. V roce 729 byl sám v Babylonu korunován králem. Zemřel o dva roky později.
Tiglath-pileser III. byl vynikajícím správcem. Obratně reorganizoval provinční systém a omezil moc místních úředníků. Pravděpodobně vytvořil síť cest a poštovních stanic, které spojovaly provincii s hlavním městem v Kale. Krátce před svou smrtí vymezil svou říši ve třech rozměrech: „
Další četba
O Tiglath-pileserovi viz kapitolu Sidneyho Smithe v The Cambridge Ancient History, sv. 3 (1927), a H. W. F. Saggse, The Greatness That Was Babylon (1962). Reliéfy z Tiglathpileserova paláce v Kalahu, nyní v Britském muzeu, publikovali s cenným komentářem R. D. Barnett a M. Falkner v knize The Sculptures of Tiglath Pileser III from the Central and South-west Palaces at Nimrud (1962). Hlavní literární prameny shromáždil v překladu Daniel David Luckenbill ve svazku 1 knihy Ancient Records of Assyria and Babylonia (2 svazky, 1926-1927). □