Spoiler:
Pro zájemce o případný chov Caribena versicolor v budoucnu uvádím popis mého páření. Celkově to byl od začátku do konce poměrně jednoduchý počin a doporučil bych ostatním, aby to zkusili. A ti, kteří si chtějí pořídit nějaké ty malé modré krasavce, si určitě přečtěte článek až do konce…
Párování – 26. listopadu 2017
V listopadu 2018 jsem spároval svou dospělou samici Caribena versicolor s dospělým samcem, kterého mi zapůjčila Tanya z Fear Not Tarantulas. Tuto samici jsem odchovala z praku a v současné době je jí asi 5 let. Před pářením byla velmi dobře krmena a před pokusem o páření byla poměrně baculatá. Před tímto párováním jsem se ji nikdy nepokoušel chovat.
Po otevření obou výběhů samec, který byl neuvěřitelně aktivní, hned vyšel ven a během 30 sekund se přiblížil k samici. Samice se nejprve zdála vyděšená a došlo k rychlé „potyčce“, která způsobila, že se samec na několik okamžiků stáhl. Rychle se však přeskupil a znovu se k ní přiblížil a ona byla velmi vnímavá. Po velmi krátkých námluvách, kdy se jim propletly nohy a samec na ni trochu poklepal, se spojili. Pozoroval jsem dvě zasunutí, než se oba rozpojili a samec klidně odešel. Podruhé jsem se je nepokoušel spárovat, protože jsem si byl celkem jistý, že první párování bylo úspěšné.
Celá akce trvala od začátku do konce celkem jen asi 5 minut. Samice neprojevovala vůči samci žádnou agresi a po skončení se ho nepokoušela pozřít ani pronásledovat.
Samice vytváří vak – 27. prosince 2017
Přibližně dva dny po páření se samice kompletně opředla nálevkovitou pavučinou po straně výběhu. Přestože při posledním línání si pavučinu trochu „komůrky“ vytvořila, zesílila její boky, zejména na plexiskle, a konce uzavřela. Den po odchovu jsem jí zkusil nabídnout cvrčky, ale nejevila zájem o potravu.
Caribena versicolor
Dne 28. prosince jsem si všiml, že si konečně vytvořila vaječný vak. Tento váček měl v průměru asi 1″. Během inkubační doby jsem její výběh držel na vysoké polici, kde se teplota pohybovala v rozmezí asi 78°F až 80°F. Misku s vodou jsem udržoval plnou a jednou týdně jsem otevřel výběh a použil velkou láhev s otvory nahoře, abych simuloval dešťovou přeháňku. Touto technikou jsem zvlhčoval část substrátu, aby výběh nebyl příliš suchý.
Pro tento chov jsem se rozhodl vak nevytahovat a místo toho jsem ho nechal u matky. Ta se o něj po dobu inkubace nadále dokonale starala, neustále ho převalovala a přesouvala, aby se vejce nepřilepila nebo nerozmačkala. Po celou dobu byla vynikající matkou.
Vylíhnutí pavoučků 2. instaru – 18. února 2018
Nakonec jsem 18. února ráno sešel dolů a zjistil, že se vylíhlo několik malých modrých pavoučků 2. instaru. Během následujících tří dnů se zbytek snůšky osvobodil z vaku a malí modří pavoučci vystlali celý vnitřek pavučinového doupěte své matky. Místo toho, aby se okamžitě rozprchli a opustili pavučinu, choulili se k sobě, zatímco matka nad nimi stála.
Jelikož matčin výběh nabízel malým pražcům několik únikových cest, včetně mezer a větracích otvorů, musel jsem ho pražcům zabezpečit, než se některému z mláďat podařilo uniknout. K zakrytí větracích otvorů a mezer jsem použil sýrové plátno a průhlednou celofánovou pásku. Sýrové plátno udrželo praky uvnitř, aniž by omezovalo větrání.
Přes veškerou snahu jsem zřejmě vynechal roh a jednoho rána jsem se probudil a zjistil, že z průrvy vykukuje prst praku. Když se teď pražmy začaly roztahovat a trochu se toulat, bylo na čase je oddělit a ubytovat.
Oddělení a opětovné umístění pražmy – 21. února 2018
Začali jsme opatrným otevřením klece a vyjmutím matky. Pomocí štětce jsem ji přemluvil, aby se vzdálila od praků a vložila se do kelímku na lahůdky. Přestože se zdráhala pohnout, nezačala se bránit ani být nepříjemná. Když byla matka pryč, strávili jsme s Billie další hodinu tím, že jsme pražmy dostali z pavučiny do jejich výběhů (draslíků a malých kelímků na lahůdky). Naštěstí se pražmy nepokoušely rozprchnout, ale shlukovaly se do skupinek, jak se snažily schovat. To jim práci značně usnadnilo. Umístili jsme matčin výběh do velké nádoby Sterilite pro případ, že by se děti pokusily utéct, ale nikdy to nebyl problém.
Když bylo po všem, měli jsme 148 živých pražců! Vzhledem k tomu, že se jednalo o 2. instar, byly pražmy velmi aktivní a připravené k jídlu. Těm, které jsem si nechal, jsem dal pár dní na to, aby se usadily a začaly síťovat, než jsem jim nabídl první potravu. K prvnímu krmení jsem použil červené šváby s hlavičkou, které jsem předem zabil a vhodil do pavučiny každého pražce. Zatím se všichni najedli dvakrát.
Mláďata verzí na prodej!“
Naneštěstí při všem, co mám na starosti s blogem, kanálem YouTube a teď i podcastem, nemám tolik času, kolik bych potřebovala na chov a prodej vlastních praků. Ačkoli se několik lidí ptalo na nákup přímo ode mě, v tuto chvíli to pro mě není praktické. Nicméně ti, kteří by si chtěli pořídit pár těchto nádherných modrých praků, nemají smůlu.
Několik dní po přemístění praků nás navštívily Tanya Stewart a Rachael Pan z Fear Not Tarantulas. Vyzvedly všechny mláďata C. versicolors kromě několika (pět jsem si jich nechala pro sebe) a budou je prodávat online ze svého obchodu a na výstavách. Tanya je v hobby velmi uznávaná a důvěryhodná obchodnice a lidé budou mít možnost získat za své peníze na dopravu více tím, že si případně objednají další druhy z její rozmanité nabídky. A co víc, Fear Not nabízí 15% slevu z ceny praku C. versicolor, pokud při objednávce použijete kód „tom“. O C. versicolor je vždy zájem a praky jdou rychle na odbyt, takže určitě nečekejte příliš dlouho, pokud si chcete nějaký pořídit.
Pokračuji v chovatelských projektech, které mě zajímají a po kterých je poptávka. V současné době doufám, že se mi podaří odchovat M. balfouri a H. pulchripes, které se zdály být úspěšnými páry. Samozřejmě budu lidi informovat, pokud se něco vyvine!