BOSTON – Chápeme to. Potřebujete se rozptýlit od své bezvýznamné existence na této osamělé planetě. Kim Kardashian a web jsou pro sebe jako stvořené.
Ale i pro tak egocentrický poddruh, jako je Homo sapiens sapiens, se tu dějí důležité věci. Právě teď. A vy byste jim měli věnovat pozornost.
To proto, že tyto věci ovlivní, jak budete žít, kolik peněz vyděláte a ušetříte a kolik volného času budete muset věnovat analýze dalšího feťáckého výlevu Roba Forda nebo posledního výpovědního videa Justina Biebera.
To samozřejmě není vyčerpávající seznam. Sedm miliard lidí rozprostřených na 196,9 milionu čtverečních mil je hodně k zamyšlení.
Následujících 11 trendů je ale všechno globální. Všechny se odehrávají právě teď. Jsou vzájemně propojené. A všechny utvářejí to, kam jako forma života směřujeme.
Představte si je jako „velkou teorii všeho“.
Ekonomická nerovnost
Nemělo by být zapotřebí francouzsky akcentovaného intelektualismu knihy Kapitál v jednadvacátém století Thomase Pikettyho, abychom poukázali na to, že svět je stále nerovnější. Hnutí Occupy Wall Street, arabské jaro, násilné nepokoje v ulicích Caracasu a další záchvaty městského chaosu ukazují, že velká část lidstva má dost „druhého pozlaceného věku“.
Ale když se neomarxistický profesor z pařížské ekonomické školy vyšvihne na vrchol žebříčku bestsellerů Amazonu s odvoláním na spisovatele 19. století Honore de Balzaca, přičemž se ohání algebraickými vzorci o míře růstu a historické návratnosti kapitálu, je nejvyšší čas se naladit.
Aniž bychom snižovali práci, která byla vynaložena na vytvoření supernovy ekonomické analýzy, zdroj Pikettyho náhlé slávy není velkým překvapením pro každého, kdo v posledních dvou desetiletích studoval globální ekonomiku.
Globalizace má hluboký dopad na lidi všude na světě a volnější tok peněz, myšlenek, talentů a pracovních sil tento trend urychluje. Je zřejmé, že globalizace nefunguje pro všechny stejně, jak dosvědčují spousty vykuchaných továrních dělníků v srdci Ameriky i novopečení milionáři v Čcheng-tu, Wuhanu a Kantonu.
Ale tím, že Piketty dodal nerovnosti větší analytickou přesnost a kulturní cache, se dotkl něčeho důležitého v duchu doby. Velké myšlenky, které jsou základem jeho pozoruhodné knihy, pravděpodobně vyvolají významné politické, ekonomické a kulturní důsledky ve Spojených státech i na celém světě.
Šedá je nová černá
Demografie je osud.
Jistě, to je tropa, kterou používají všichni, od ekonomů trhu s bydlením přes cynické politické agenty až po prodejce Viagry a Cialisu.
Ale je to také pravda.
Náš svět stárne. A stárne rychle. Očekává se, že v příštích dvou desetiletích se počet lidí starších 65 let téměř zdvojnásobí, z 600 milionů na 1,1 miliardy. Tento trend dělá ekonomům starosti, co šedivější svět znamená.
Nejprve to, co je zřejmé: starší lidé stojí státní rozpočty více peněz prostřednictvím programů, jako je sociální zabezpečení a zdravotní péče. Tyto rostoucí náklady budou znamenat buď vyšší daně pro všechny, nebo menší dávky a menší ekonomické zabezpečení pro rostoucí procento populace. Ani jedno není potěšující představa.
Ale to není všechno.
Starší lidé dnes pracují v pozdějším věku, čímž vytlačují pracovní příležitosti pro mladší pracovníky, kteří mají obvykle nižší kvalifikaci. To zase dále prohlubuje ekonomickou nerovnost a poškozuje ekonomické vyhlídky budoucích generací.
Milion malých kousků
Krimi. Východní Ukrajina. Skotsko. Baskický region ve Španělsku. Balkán. Sýrie.
Každé z těchto míst má samozřejmě svou vlastní historii a jedinečné politické, ekonomické a kulturní faktory, ale jedno mají společné: touhu rozdrobit se na menší a nezávislejší části.
Tento trend fragmentace se netýká jen zemí.
Týká se také jednotlivců, kteří mají peníze, charisma a správné organizační nástroje k vytvoření mocných politických, náboženských, ekonomických, technologických a dalších společenských hnutí, která existují mimo tradiční mocenské struktury.
Pomyslete na Usámu bin Ládina. Julian Assange. George Soros. Steve Jobs.
Toto rozptýlení centralizované moci je jedním z nejsilnějších – a nejméně pochopených – spodních proudů globalizace.
V dobrém či zlém nyní všichni žijeme v nezávisleji uvažujícím a méně předvídatelném světě.
Privatizace vesmíru
Dva z nejslavnějších podnikatelů planety, Richard Branson a Elon Musk, se ženou do vesmíru. Nejsou sami.
Za posledních 20 let převzaly soukromé podniky větší roli v komercializaci vesmíru a propagují nové nápady, jako je vesmírná turistika, těžba asteroidů, výzkum a vývoj na nízké oběžné dráze a doprava vesmírných materiálů a další.
Většina odborníků se domnívá, že stále existuje role vlády; konkrétně financování nejnákladnějšího výzkumu a rizikovějších podniků, jako je průzkum hlubokého vesmíru lidmi.
„Vláda se musí pustit do průzkumu a osídlení a podnikatelé ji mohou následovat,“ řekl na nedávném panelu John Logsdon, emeritní profesor vesmírné politiky a mezinárodních vztahů na Univerzitě George Washingtona.
Ať už to dopadne jakkoli, tento trend vyvolává spoustu otázek: Kdo na sebe vezme finanční a jiné riziko? Komu patří vesmírné skály a zdroje, které se na nich nacházejí? Kdo to všechno reguluje?
Miliardy a miliardy dolarů jsou k mání.
Vývoj strašlivých zbraní
Jestliže jsou lidé v něčem dobří, pak ve vymýšlení nových způsobů, jak se navzájem zabíjet.
Naše historie je dlouhým pochodem smrtících inovací: kyj, oštěp, luk a šíp, mušketa, dělo, kulomet, řízená střela, mezikontinentální balistická jaderná hlavice (nemluvě o útočných bezpilotních letounech vybavených pekelným ohněm, které se nyní používají nad Afghánistánem, Pákistánem a jinde).
Nemělo by nás tedy překvapit, že tento smrtící trend se zrychluje a má děsivé následky pro ty, kteří se mohou stát obětí jejich použití.
Uveďme několik nočních můr, které vojenští plánovači vymýšlejí a, ano, testují: Laserem poháněné granátomety. Laserová děla, která mohou sestřelit přilétající letadla. „Kolejnicová děla“, která pomocí elektřiny vystřelují projektily sedmkrát vyšší rychlostí, než je rychlost zvuku. Zbraně, po kterých mají lidé pocit, že jim hoří kůže. Zařízení, která vysílají „taserové rázové vlny“, jež mohou zasáhnout elektrickým proudem desítky lidí najednou.
Jasně to chápete. Hrozná a děsivá představa.
Vzestup robotů
Když už jsme u toho strachu, nic nerozhýbe amygdalu tak jako zabijáčtí roboti, kteří mohou svou umělou inteligenci (a zlé robotické zbraně) obrátit proti svým lidským vynálezcům.
Méně dramaticky působí také roboti, kteří vám mohou ukrást práci.
Oba tyto scénáře zaznamenávají obrovský pokrok. Právě teď.
Na začátku tohoto měsíce teoretický fyzik Stephen Hawking nabídl toto varování před rychlým vývojem umělé inteligence (AI):
„Lze si představit, že taková technologie přechytračí finanční trhy, přelstí lidské výzkumníky, zmanipuluje lidské vůdce a vyvine zbraně, kterým ani nerozumíme,“ napsal Hawking. „Zatímco krátkodobý dopad umělé inteligence závisí na tom, kdo ji ovládá, dlouhodobý dopad závisí na tom, zda ji vůbec lze ovládat.“
Co se týče robotů kradoucích práci, ti brzy nahradí překvapivý počet lidí: Účetní. Realitní makléři. Obchodní piloti. Číšníci. Zdravotní sestry. Novináři.
Tady je, co k tomu říká Bill Gates:
„Technologie časem sníží poptávku po pracovních místech, zejména na spodní hranici kvalifikace. Za dvacet let bude poptávka po práci u spousty souborů dovedností podstatně nižší. Nemyslím si, že to lidé mají ve svém mentálním modelu.“
Konec BRICS
Pamatujete si, jak se BRICS – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a později Jižní Afrika – chystaly ovládnout svět?
Zábavná historka: To se tak úplně nepodařilo. Alespoň ne tak, jak bylo inzerováno. Z těchto rozvíjejících se ekonomik, od nichž se očekávalo, že do roku 2020 ovládnou svět, udržela krok (tak trochu) pouze Čína.
A co se děje se zbytkem BRICS?
Indie:
Brazílie:
Rusko: Nadhodnocená měna dusí ekonomický potenciál, vládní opatření na podporu růstu váznou.
Rusko:
Jihoafrická republika: Energetický poník s diktátorskými a oligarchickými sklony:
Bůh násilných věcí
Téměř všude, kam se podíváte, roste náboženský extremismus.
Je tu samozřejmě 234 unesených školaček v Nigérii, protože islámská extremistická skupina Boko Haram nevěří ve vzdělávání dívek. „Alláh mi nařídil, abych je prodal,“ prohlásil její vůdce.
Ale to je jen nejnovější a zavrženíhodný příklad zhoršujícího se celosvětového trendu.
Podle Pew Research je náboženské nepřátelství na šestiletém vrcholu.
Třetina ze 198 zemí a území, kterých se Pew dotazoval, má vážné problémy s náboženským násilím. Tento trend zesílil ve všech regionech světa kromě Ameriky, přičemž největší skok nastal na Blízkém východě a v severní Africe.
Nárůst extremismu se projevuje nejrůznějšími způsoby: zneužíváním náboženských menšin, omezováním náboženství, násilím nebo hrozbou násilí při prosazování náboženských norem, obtěžováním žen kvůli náboženskému oblečení, davovým násilím souvisejícím s náboženstvím, teroristickým násilím a sektářskými nebo komunitními konflikty.
Naše rozbitá politika
Ano, nedůvěra v politiky má dlouhou tradici. „Throw the bums out“ může být klidně veršem americké hymny.
Ale tento trend nyní v USA dosahuje rekordní úrovně. A roste i celosvětově.
Podle Pew Research jen 19 % Američanů říká, že důvěřuje Washingtonu, že dělá to, co je správné. To odpovídá historickému minimu. Mezitím 30 procent lidí říká, že jsou na federální vládu naštvaní, zatímco 55 procent je zklamaných z toho, jak vláda funguje.
Tento hněv je cítit i v Evropě. Podle nedávného průzkumu společnosti Edelman důvěřuje své vládě jen 32 procent Francouzů, což je o 17 procentních bodů méně.
Proč na tom záleží?
Svět čelí obrovským problémům. Vláda je pověřena hledáním řešení mnoha z nich: například naší měnové a fiskální politiky, vzdělávání našich dětí, bezpečnosti našich potravin, naší kolektivní obrany.
Klesající důvěra ve vládu to vše samozřejmě ztěžuje.
Podporuje také politický extremismus, jak dokládá dramatický nárůst extremistických politických stran v Evropě.
Soutěž o vzácné zdroje
Evoluční biologové a ekonomové rádi zdůrazňují, že život je soutěží o vzácné zdroje.
Od doby, kdy se lidé před 10 000 lety shromažďovali kolem napajedel v africké savaně, jsme se ale příliš nezměnili.
Snižující se přírodní zdroje – voda, energie, nerostné suroviny, dřevo a další – již vytvářejí nová a násilná ohniska po celém světě, od džunglí Východního Timoru přes kobaltové doly v Kongu až po rostoucí napětí podél Nilu, Tigridu, Eufratu a dalších míst.
„Výzvy spojené s prevencí, zvládáním a řešením konfliktů vyvolaných přírodními zdroji mohou v 21. století definovat světový mír a bezpečnost,“ varuje OSN.
Změna klimatu
Je samozřejmé – ale přesto to řekneme – že tento poslední trend by mohl znehodnotit všechny ostatní na tomto seznamu. To proto, že žádné trendy nebudou existovat, pokud planeta nebude schopna nadále podporovat lidský život.
A i když zatím mnoho odborníků nevarovalo před naším brzkým zánikem (i když někteří ano), mezi světovou vědeckou komunitou panuje všeobecná shoda, že lidská činnost mění klima planety.
Co můžeme očekávat?
Extrémní teploty. Větší výkyvy počasí. Záplavy. Sucho. Větší a smrtonosnější bouře. Více nemocí. Problémy v zemědělství. Závažné ekonomické náklady.
To už pokrývá téměř vše.
