Význam čísel: Číslo 120
Číslo 120 může symbolizovat Bohem určený čas čekání. Poté, co Bůh viděl, jak hříšným a zlému zasvěceným se člověk po zahradě v Edenu stal, určil sto dvacet let na pokání a pak přijdou vody potopy (1. Mojžíšova 6,1-3).
Význam čísla 120 je vidět v jeho úloze při Exodu, kdy Izrael opustil egyptské otroctví. Písmo uvádí, že Izraelci, kteří opustili Egypt, měli 600 000 mužů (Exodus 12,37). Když se Egypťané dozvěděli o odchodu svých bývalých otroků ze země, stěžovali si faraonovi, který pak shromáždil 600 vozů, aby Izraelce pronásledoval (14,5-7). 600 000 je 120 krát 5 000 a 600 je 120 krát 5.
V knize Zjevení najdeme také 120, které hraje roli. Na konci času Bůh zachrání 12 000 z každého izraelského kmene, celkem 144 000 (120 x 1 200) (Zjevení 7).
Výskyt čísla sto dvacet
Po Ježíšově vzkříšení a nanebevstoupení si 120 učedníků, kteří se shromáždili v Jeruzalémě, vybralo nástupce Jidáše Iškariotského (který spáchal sebevraždu), aby patřil mezi zvláštních jedenáct učedníků, kteří byli svědky celého Kristova působení (Sk 1,14-26).
Jak souvisí číslo 120 se zajetím?“
Sto dvacet je faktor počtu zajatců Judského království, kteří se vrátili z Babylonu do Jeruzaléma a do palestinské země. Podle knihy Ezdrášovy se vrátilo 42 360 zajatců (120 x 353), aby znovu osídlili zemi (Ezd 2,1.64).
Další informace o biblickém významu čísla 120
Když se prorok Ezdráš vrátil z babylonského zajetí, rozhodl se, že jediným způsobem, jak udržet pro Židy aktivní poznání Boha, je mít kopie Písma. Tyto opisy pošle do všech synagog na světě.
Aby to mohl udělat, musel nejprve shromáždit všechny rukopisy, o nichž se tvrdilo, že jsou inspirované. Pak musel určit, které z nich jsou skutečně inspirované Bohem, upravit je, opravit případné chyby, uspořádat je do správného pořadí atd. Aby mu Ezdráš v tomto monumentálním úkolu pomohl, rozhodl se vytvořit takzvanou Velkou synagogu (neboli Velké shromáždění).
Velká synagoga, v jejímž čele stál Ezdráš, byla skupina 120 židovských starších, kteří vedli úsilí o oficiální shromáždění a úpravu spisů, jež se měly stát tím, co nazýváme Starým zákonem.
“ …. Kněz Ezdráš – za pomoci kněží a levitů Velkého shromáždění neboli synagogy – dokončil konečnou edici a kanonizaci starozákonních spisů . . . “ (HBFV, druhé vydání, str. 4)
Kanonizace (shromáždění spisů, které mají být považovány za autoritativní a konečné) starozákonních písem proběhla koncem pátého století př. n. l. Po Ezdrášově smrti pokračovala Velká synagoga jen asi dalších 100 let.