Víte, že lidé, myši, opice a další savci prožívají dvě puberty?
Je to ta druhá, o které nepochybně víte. V procesu, který začíná na počátku dospívání, jsou chlapci a dívky zaplaveni hormony produkovanými jejich pohlavními žlázami. Výsledkem je duševní a fyzická proměna. Chlapcům rostou vousy, mají hlubší hlas a zdvojnásobuje se jim kosterní svalstvo. Dívkám se zvětší prsa a rozšíří boky. Chlapcům i dívkám roste ochlupení, stávají se sexuálně plodnými, získávají „dospělý“ tělesný pach a obecně otravují své rodiče.
Ale více než deset let před touto druhou pubertou, o které se znovu a znovu píše ve filmech o dospívání, existuje první puberta, takzvaná „minipuberta“. Původně byla popsána již v 70. letech 20. století a vědci se jí dodnes snaží porozumět. Tady jsou jejich poznatky: Zhruba jeden až dva týdny po narození zažívají novorozenci chlapci a dívky příval hormonů, proces známý jako postnatální endokrinní nárůst. Luteinizační hormon a testosteron dominují mužské minipubertě, zatímco folikuly stimulující hormon a estradiol (estrogen) charakterizují ženskou minipubertu. Tento proces trvá přibližně čtyři až šest měsíců u chlapců a o něco déle u dívek a končí poklesem hladiny hormonů na typickou úroveň pro dětství.
Přesně není jasné, proč k minipubertě dochází, ale tělesné změny, které způsobuje, jsou zcela jasné. V komentáři, který byl nedávno publikován v časopise Pediatrics, pediatři Kenneth Copeland a Steven Chernausek z Oklahomské univerzity popsali několik z nich.
„Výsledné účinky na reprodukční orgány zahrnují růst varlat, penisu a prostaty u chlapců, zvětšení dělohy a prsou u dívek a rozvoj mazových žláz a akné u obou pohlaví.“
Podle nedávné studie je příliv testosteronu, který chlapci během této fáze zažívají, pravděpodobně příčinou toho, proč jsou dospívající chlapci o něco vyšší než dospívající dívky. Tento nárůst také vysvětluje zhruba patnáct procent výškových rozdílů mezi dospělými muži a ženami.
Výzkumy stále více ukazují, že minipuberta je citlivým obdobím vývoje, které působí jako jakýsi „zátěžový test“ pro endokrinní systém a nabudí ho k celoživotnímu fungování. Rovněž připravuje cílové tkáně – zejména v reprodukčním systému – na růst a dozrávání v pozdějším věku. A konečně, což je ještě kontroverznější, v období minipuberty může docházet k utváření sexuální orientace a chování, přičemž rozhodující roli hrají hormony. Toto tvrzení dokládají četné studie na zvířatech, ale výzkum na lidech chybí.
Mini-puberta není zdaleka tak nápadná jako její starší, zralejší sourozenec, ale její účinky mohou být stejně důsledné. Další výzkum nepochybně odhalí její nadměrnou roli ve vývoji člověka.
(Sandra J. Milburn/The Hutchinson News via AP)