Alan Mozes
HealthDay Reporter
PRAHA 4. května (HealthDay News) – Nová studie naznačuje, že muži a ženy s nadnormálním počtem bílých krvinek mohou čelit zvýšenému riziku úmrtí v mladším věku, zejména na kardiovaskulární onemocnění.
Podle týmu italských a amerických vědců nemusí být mimo nebezpečí ani lidé s normálním počtem bílých krvinek, protože i jedinci na horní hranici normálního rozmezí byli vystaveni zvýšenému riziku onemocnění a úmrtí.
„Riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění se postupně zvyšovalo se zvyšujícím se počtem bílých krvinek,“ uvedla hlavní autorka studie Dr. Carmelinda Ruggierová z amerického Národního institutu pro stárnutí. A dodala, že „zvýšené riziko úmrtí spojené s vysokým počtem (bílých krvinek) se udrželo po dobu 40 let sledování.“
Výzkumníci však zdůraznili, že zatím nepotvrdili příčinnou souvislost mezi vyšším počtem bílých krvinek a rizikem onemocnění. Zůstává nejasné, zda zvýšený počet bílých krvinek pomáhá vyvolat závažné onemocnění, nebo zda se počet těchto buněk po nemoci přirozeně zvyšuje.
A jeden z odborníků uvedl, že je příliš brzy na to, aby se na základě těchto zjištění prováděly nějaké změny v praxi.
„Výsledky jsou zajímavé a pomáhají posílit, že stav zánětu se podílí na biologii mnoha chronických onemocnění, ale výsledky nenaznačují, že by bylo vhodné provádět specifický screening nebo léčbu,“ uvedla dr. Mary Cushmanová, ředitelka programu trombózy a hemostázy na University of Vermont a Fletcher Allen Health Care v Colchesteru ve státě Vermont.
Zjištění byla zveřejněna v časopise Journal of the American College of Cardiology 8. května.
Bílé krvinky (WBC) – nazývané také leukocyty -, které se vytvářejí v kostní dřeni a šíří se po celém těle, jsou klíčovou zbraní imunitního systému proti infekčním onemocněním. V případě nepřítomnosti nemoci tvoří běžně pouhé jedno procento krve člověka.
Podle amerického Národního institutu zdraví lze jednoduchým krevním testem snadno zjistit, zda počet WBC pacienta spadá do normálního rozmezí 4 500 až 10 000 buněk na mikrolitr krve.
Přestože nižší než normální počet WBC může znamenat selhání kostní dřeně a/nebo onemocnění jater a sleziny, nemoc nebo napadení cizím tělesem obvykle vyvolá zvýšení počtu bílých krvinek. Zvýšení může vyvolat také fyzický nebo emocionální stres a některé chronické léky.
Ruggiero a jeho kolegové ve své studii zkoumali údaje shromážděné během několikaleté studie o stárnutí. Sledovali zdravotní historii více než 2 800 mužů a žen z oblasti Baltimoru a Washingtonu, D.C.
Učastníci byli v době vstupu do studie zdraví. Počty WBC, indexy tělesné hmotnosti a hladiny cholesterolu a krevního tlaku byly zjišťovány během pololetních lékařských vyšetření.
Analýza záznamů o úmrtí odhalila, že účastníci, kteří zemřeli během období studie, měli vyšší počty WBC než ti, kteří přežili do roku 2002.
Zjištění platilo pro všechny pacienty bez ohledu na jejich počáteční výchozí počet WBC a platilo bez ohledu na pohlaví, věk v době úmrtí nebo rok úmrtí. Ženy však měly tendenci mít výrazně nižší hladinu WBC než muži.
Pacienti, kteří měli počet WBC mezi 3 500 a 6 000 buňkami na mikrolitr krve, měli nejnižší pozorovanou míru úmrtí, zatímco ti s hodnotami nad 10 000 měli nejvyšší míru úmrtí.
Nebyly učiněny žádné pevné závěry ohledně rizika pro pacienty s hladinou WBC nižší než 3 500.
Autoři však pozorovali, že riziko úmrtí se liší i v rámci normálního rozmezí počtu WBC. U pacientů s vysokým normálním počtem WBC 6 000 až 10 000 bylo riziko úmrtí o 30 až 40 procent vyšší než u pacientů s nízkým normálním počtem WBC 3 500 až 6 000, uvedli vědci.
Ruggieroův tým také vypočítal, že za každých dalších 1 000 buněk nad nejnižší hranicí normálního rozmezí (3 500) se riziko úmrtí pacienta zvýšilo o něco více než 10 procent.
Počet krvinek, zejména typu buněk zvaných neutrofily, se v letech před smrtí postupně zvyšoval, přičemž výrazný nárůst byl pozorován již pět let před koncem života pacienta. Naproti tomu u lidí, kteří přežili, zůstával počet WBC relativně stabilní.
U lidí, kteří zemřeli, byla také vyšší pravděpodobnost, že kouřili, byli méně fyzicky aktivní a měli horší kardiovaskulární zdraví.
Zejména úmrtí v důsledku kardiovaskulárních onemocnění se zvyšovalo spolu se zvyšujícím se počtem WBC. Počet bílých krvinek měl jen malou souvislost s úmrtími na rakovinu.
V průběhu téměř 45letého období studie počet bílých krvinek celkově klesal jak u mužů, tak u žen. Výzkumníci uvedli, že tento pokles lze vysvětlit řadou společenských změn a změn životního stylu, včetně zlepšení stravovacích a pohybových návyků a trvalého poklesu kouření a pití alkoholu. Faktorem mohly být také změny v životním prostředí, jako jsou lepší hygienické podmínky a méně časté vystavení infekčním agens.
Úmrtnost Američanů v posledních čtyřech desetiletích také trvale klesala, poznamenali autoři. Zdůraznili však, že nemohou prokázat žádnou příčinnou souvislost mezi poklesem počtu bílých krvinek a zlepšující se délkou života.
Měření počtu bílých krvinek se však může ukázat jako užitečné při předpovídání zdravotního rizika jednotlivce.
„Počet bílých krvinek se obvykle měří v klinických podmínkách jako marker infekcí a hematologických onemocnění,“ poznamenal Ruggiero. „Navrhujeme, aby byl diferenciální počet WBC systematicky vyšetřován a zohledňován (v) profilu kardiovaskulárního rizika – a nakonec zvažován při klinických rozhodnutích týkajících se předepisování preventivních zásahů.“
Ale dr. Goodwin, profesor geriatrie a ředitel Sealyho centra stárnutí na University of Texas Medical Branch v Galvestonu, o tom není přesvědčen.
„Dobrou zprávou je, že jak ukazuje tato studie, došlo přibližně od roku 1960 do roku 2000 k poměrně výraznému poklesu počtu WBC,“ řekl. „Dobře to koresponduje s dalšími výzkumy, které ukazují, že v poslední polovině 20. století došlo v západním světě k celkovému zlepšení zdravotního stavu.“
OTÁZKA
Jaké procento lidského těla tvoří voda? Viz odpověď