JACKI LYDEN, moderátor:
Toto je pořad ALL THINGS CONSIDERED z NPR News. Jsem Jacki Lydenová.
Pokud jste si někdy, byť jen jednou, naladili pořad „Oprah“, poslouchali Terryho Grosse nebo Diane Rehmovou, zajímalo vás, kde bere Sally Jessy Raphaelová svůj elán, rádi bychom vám představili ženu, která razí cestu před nimi: Mary Margaret McBride.
(zvukový záznam rozhlasového vysílání)
Neznámá žena č. 1: Je jedna hodina a tady je Mary Margaret McBrideová a…
Paní MARY MARGARET McBRIDEOVÁ (rozhlasová moderátorka): Naším dnešním hostem je velká americká legenda. Slyšeli jste její hlas, možná jste ji už i četli, ale teď ji budete číst, protože Harper, její nakladatelství, mi řeklo, že vydalo velkou edici jejích knih a před…
LYDEN: Od roku 1934 do roku 1954 slýchali posluchači tento podpis v týdnu každé odpoledne. McBride pracoval v New Yorku pro rozhlasovou stanici NBC. Měla miliony posluchačů. Nikdo přesně neví, kolik jich bylo, ale byla známá. A pokud jste byli generál, spisovatel, celebrita, gurmánský kuchař nebo jste prostě měli svých 15 minut slávy, byli jste v jejím pořadu. Susan Wareová napsala její životopis s názvem „Je jedna hodina a tady je Mary Margaret McBrideová“ a Susan Wareová se k nám nyní připojuje.
Vítejte v pořadu.
Paní SUSAN WAREOVÁ (autorka biografie „It’s One O’Clock And Here is Mary Margaret McBride“): Děkuji za pozvání.
LYDEN: Víte, řekněte mi o ní něco víc. Nikdy jsem o ní neslyšel, což je pozoruhodné. Jak se dostala do rádia?
Paní WAREOVÁ: No, k rozhlasu se dostala poměrně náhodnou cestou. Byla novinářkou v New Yorku, velmi, velmi úspěšnou ve dvacátých letech minulého století, a bohužel s velkou hospodářskou krizí z tohoto trhu vypadl svět a ona se ve svých třiceti letech ocitla bez práce a bez kariéry. A její agent jí řekl o možném vydání rozhlasového pořadu a ona si sedla před mikrofon a cítila se úplně jako doma a dalších dvacet let ho opravdu neopustila.
LYDEN: Měla na sobě prostě Kdo je kdo z lidí poloviny století. Vždyť ty poznámky, které k tomu máte, čítají mnoho stran: Všichni víme, že to byl starosta New Yorku Fiorello La Guardia, Mary Pickfordová. Bylo to opravdu ohromující.
Paní WAREOVÁ: Myslím, že lidé byli docela ochotní přijít do jejího pořadu, protože věděli, že se opravdu připraví. Byla skvělá tazatelka. Opravdu lidi uklidňovala a zejména u autorů vždycky… zůstávala vzhůru celou noc předtím, než si přečetla jejich knihu, a měla fenomenální paměť, takže když se pustila do těch rozhovorů, lidé cítili, že jsou opravdu v rukou mistra.
LYDEN: A to myslím ještě nevysvětlovalo, jaký měla účinek. Je to ten efekt, že měla pole sama pro sebe? Je to tím, že se spojila s obyčejným člověkem a určitě s obyčejnou ženou v domácnosti?
Paní WAREOVÁ: No, myslím, že na poutu, které si vytvořila se svými posluchači, je něco velmi zvláštního. A myslím, že když si historicky vzpomenete na 30., 40. a 50. léta, kdy k lidem domů přicházelo mnohem méně informací, zejména pokud jste, řekněme, žena v domácnosti s malými dětmi, jste velmi izolovaná. A rádio je vlastně vaše spojení s okolním světem.
LYDEN: Měla však i své odpůrce. Týdeník Collier’s Weekly, v němž publikovaly další novinářky jako Martha Gellhornová, označil posluchače McBrideové za ´McBride’s Dustpan Army´. Newyorská intelektuální smetánka ji rozhodně odmítala. Jak reagovala na kritiku?
Paní WAREOVÁ: Neměla ráda, když ji někdo kritizoval, o tom není pochyb. Ale velká část kritiky byla podle mého názoru spíše nespravedlivá. Částečně ji odmítala, protože byla v denním rozhlase a ten měl velmi nízkou prioritu. Víte, velké hvězdy vysílaly v noci a ona přes den. Byla to žena a mluvila k pravděpodobně převážně ženskému publiku. To ji řadí na nižší příčky. A její styl má své prvky. Je v něm určitá nadšenost. Má velmi výrazný missourský – nebo ona by to řekla, missourský (vyslovuje se Missoura) – přízvuk. A na to je třeba si trochu zvyknout.
LYDEN: Proč se na ni tak úplně zapomnělo? Vždyť dělám v rádiu už desítky let a nikdy jsem o téhle ženě neslyšel.
Paní WAREOVÁ: Opravdu se vracím k otázce genderu a denního rozhlasu. A to, že byla žena a vysílala přes den, znamenalo, že se opravdu neumístila příliš vysoko v rozhlasových dějinách, když se psaly.
LYDEN: Poslechněme si její styl ještě jednou.
(Zvukový záznam rozhlasového vysílání)
Paní McBRIDEOVÁ: Walter Winchell, když se poprvé setkal s Tallulah Bankheadovou, řekl: ´O vás jsem toho hodně slyšel´. A Tallulah odpověděla: „Všechno je to pravda. Ale moje nejoblíbenější historka, kterou Tallulah o sobě vypráví, je o tom, jak byla v Bostonu na večírku…
Neznámá žena č. 2: Ach, ano.
Paní McBRIDEOVÁ: …že jste měla premiéru.
Neznámá žena č. 2: No, bylo to v… myslím, že máte na mysli, když mi Charles Backett(ph) uspořádal večírek. Elka Chaseová byla jeho kamarádka a spousta lidí z Bostonu podporovaných Bayem. To bylo v Providence na Rhode Islandu. To je ten, který máte na mysli?
Paní McBRIDEOVÁ: Mm-hmm.
Neznámá žena č. 2: Jedna z velmi velkých, starých dam, modrá krev na n-tém stupni a rozkošná, jsem si jistá, řekla: ´Kdy se paní Bankheadová chystá (nesrozumitelné). Sawyer řekl: ´No, chová se tak, jak se obvykle chová´. A ona řekla: „No, když je to tak…“ Nemůžu přece v rádiu říkat „sakra“, ne?
Paní McBRIDEOVÁ: Ne.
Neznámá žena č. 2: No, promiňte. Řekla: `No, tak a tak s tím. Jestli se bude chovat jako všichni ostatní, tak já jdu domů‘.
LYDEN: No, myslím, že zhruba v tomto okamžiku by ji Terry Gross přerušil. Víte, je tu jakýsi pocit času, který tito lidé měli, a mě by jen zajímalo, jestli si myslíte, že by Mary Margaret McBrideová zapadla do dnešního světa veřejnoprávního rozhlasu.
Paní WAREOVÁ: Myslím, že ano, až na to, že kdyby byla ve veřejnoprávním rozhlase, asi by se jí nejvíce přizpůsobilo to, že by se od ní neočekávalo, že bude dělat reklamy, a i když je pro moderní posluchače těžké si to uvědomit, dělat reklamy – nebo jak říkala, dělat produkty – bylo velmi podnětnou a zábavnou součástí jejího pořadu.
(zvukový záznam rozhlasového vysílání)
Paní McBRIDEOVÁ: Přinesla jsem několik připomínek, které mi poslali posluchači ze Středozápadu. Žena jménem Mabel Colbergová(ph) z Chicaga, která mi často píše, říká – myslela si, že vyzkouší co nejvíc mých výrobků, protože se jí pořad líbí, ale řekla, že její polévku v konzervě nezkusím. ´Neexistuje nic takového jako polévka v konzervě vhodná ke konzumaci,´ řekla. ´Ale,‘ dodala – a to je od ní hezké, myslím – ´to bylo před minulým pátkem, kdy jsem odvážně přinesla domů konzervu cibulové polévky Habetante(ph). Rozhodně jsi vyhrála. Byla vynikající. Tak jsem se vrátila k dalším dvěma druhům a teď budu mít všechny v zásobě.
LYDEN: Víte, to je delší než jakýkoli fundraisingový příspěvek, o který jsme tady kdy byli požádáni.
Paní WAREOVÁ: Nemáte chuť jít si tu polévku koupit? Mně určitě ano.
LYDEN: No, přivedl jste k životu naprosto pozoruhodnou postavu a ona nebyla jen předsedkyní toho velkého rozhlasového stolu. Také se angažovala – že ano? – v hnutí za občanská práva.
Paní WAREOVÁ: No, myslím, že jednou z věcí – jedním z vlivů Eleanor Rooseveltové na kariéru Mary Margaret McBrideové bylo skutečně posílení jejího sociálního cítění. A tak počínaje druhou světovou válkou najdete Mary Margaret McBrideovou a její hosty, jak se potýkají s hlavními otázkami té doby, včetně občanských práv, a ona stojí v čele veřejné diskuse o právech Afroameričanů dlouho předtím, než se tato otázka skutečně dostala do obecného povědomí v padesátých letech. A myslím, že její krása spočívá v tom, že pokud máte mírně předpojaté publikum nebo publikum, které by se jinak mohlo odvrátit, kdyby vědělo, že hostem bude – byl černoch, její hosté nebyli nikdy předem ohlášeni. A také mohli začít mluvit dřív, než bylo jasné, jaké jsou barvy pleti. A já to považuji za velmi podvratný a zároveň účinný způsob, jak poukázat na to, že černí Američané jsou Američané jako všichni ostatní. A to se jí dařilo už od čtyřicátých let minulého století.
LYDEN: Susan Wareová je autorkou rozhlasové biografie „It’s One O’Clock And Here is Mary Margaret McBride“. Děkujeme, že se k nám připojila.
Paní WAREOVÁ: Děkuji za pozvání.
Copyright © 2005 NPR. Všechna práva vyhrazena. Další informace naleznete na našich webových stránkách s podmínkami použití a oprávněními na adrese www.npr.org.
Přepisy NPR jsou vytvářeny ve spěšném termínu společností Verb8tm, Inc, která je smluvním partnerem NPR, a vznikají pomocí vlastního procesu přepisu vyvinutého společně s NPR. Tento text nemusí být v konečné podobě a může být v budoucnu aktualizován nebo upraven. Přesnost a dostupnost se mohou lišit. Autoritativním záznamem pořadů NPR je zvukový záznam.