Bouvetův ostrov, který se nachází hluboko pod hladinou jižního Atlantiku, je označován za jedno z nejizolovanějších míst na Zemi a nejbližší pevninou je Antarktida. Je to více než 1 700 km jižněji a ostrov dosud nikdo neobýval, a protože se zdá, že rostlinný život na něm není udržitelný, je nepravděpodobné, že by se tam někdy někdo vydal.
Záhada záchranného člunu na Bouvetově ostrově
Britská expedice, která sem v roce 1964 dorazila z Jižní Afriky, však v laguně na ostrově objevila opuštěný záchranný člun a nedaleko od něj vesla, dřevo, buben a měděnou nádrž. Zdálo se, že člun na sobě nemá žádné identifikační znaky, a tak jej nebylo možné přiřadit k žádnému národu ani lodní společnosti.
Ještě překvapivější bylo, že když byla dva roky poté na Bouvetův ostrov vyslána další expedice, záchranný člun jako by zmizel spolu s dalšími předměty, které zůstaly poblíž člunu. Dodnes není známo, jak se tam člun ocitl nebo co se mohlo stát lidem, kteří v něm byli.
Záchranný člun na Bouvetově ostrově v nejchladnějším kontinentu na Zemi
Bouvetův ostrov je nejizolovanější neobydlené místo na světě. Není to sice Antarktida, ale Antarktida je nejbližší pevninou k ostrovu a Bouvetův ostrov je polohou mezi cípem Afriky a nejchladnějším kontinentem na Zemi.
Člověk by nepovažoval za takové místo, kde by našel je ztroskotání lodi a je také obtížné, aby je tam lidé našli. Návštěvu Bouvetova ostrova by riskovali jen ti nejodvážnější cestovatelé.
Většina moderních výprav na ostrovy byla podniknuta vrtulníkem, protože přistání na lodi na Bouvetově ostrově se zdálo být za nejlepších podmínek obtížné a za průměrných podmínek nemožné. Přibližně 90 % jeho plochy pokrývají ledovce, pod nimiž se nachází činná sopka.
Boční strany ostrova jsou navíc téměř celé tvořeny čistými ledovými útesy. Pokud by měl někdo tendenci zabloudit a uvíznout na Bouvetově ostrově, pravděpodobně by tam strávil zbytek svého krátkého života bez jídla a pravděpodobně i bez vody, s možností něčeho, čím by roztál led.
Jeho poloha – skvělé místo pro meteorologickou věž
Díky jeho poloze ho meteorologové považovali za skvělé místo pro umístění meteorologické věže. V roce 1964 byl na ostrov vyslán nadporučík Allan Crawford, aby prozkoumal novou oblast země, kterou deset let před expedicí vytvořil lávový proud.
Přistál zde spolu se svým týmem na vrtulníku a prozkoumal krajinu. Crawford objevil lagunu se zvláštním prvkem v podobě opuštěného záchranného člunu. Z jeho pozorování vyplynulo, že na záchranném člunu nejsou žádné značky, které by naznačovaly, odkud pochází.
Důkladný průzkum oblasti nemohl provést kvůli drsné povaze terénu a práci, kterou měl v úmyslu vykonat, ačkoli to, co se mu podařilo z krajiny prohledat, se ukázalo jako nic jiného. Nezískal žádné důkazy o tom, zda se na ostrově zdržovali lidé, nebo zda na něm zemřeli.
Nezískal žádné důkazy o tom, zda se na ostrově zdržovali lidé, nebo zda na něm zemřeli.