Mějte na paměti, že složitost minulého času v češtině vám dává na výběr z různých způsobů překladu jednoduchého minulého času v němčině. Vzhledem k ich hatte budete muset zvážit kontext, abyste si mohli vybrat z následujících možností: „měl jsem“, „měl jsem“ nebo „měl jsem“. V každém případě německý minulý čas vždy naznačuje, že děj nebo stav je dokonaný a hotový.
Pravidelná slovesa
Většina anglických sloves tvoří svůj minulý čas přidáním přípony -ed (příklad: played) a německá pravidelná slovesa se chovají podobně, přidáním přípony -t- (nebo, pokud to výslovnost vyžaduje, -et-). Na rozdíl od anglických sloves, která v minulém čase ztrácejí koncovky pro osobu/číslo (příklad: I played, she played), však německá slovesa koncovky pro osobu/číslo nesou: Jsou jednoduše připojeny k příponě minulého času. Porovnejte koncovky osoby/čísla, které jste se již naučili ve 2. kapitole na str. 12, a všimněte si podobností mezi těmito koncovkami v přítomném čase a těmito koncovkami v minulém čase. Jako příklad tedy použijeme spielen (hrát) a warten (čekat):
Person | Singular | Plural | ||
---|---|---|---|---|
1. | ich | spielte (hrál jsem) | wir | spielten |
2. | du | spieltest | ihr | spieltet |
3rd | er/sie/es | spielte | sie/Sie | spielten |
Person | Singular | Plurál | ||
1. p. | ich | wartete | wir | warteten |
2. | du | wartetest | ihr | wartetet |
3. osoba | er/sie/es | wartete | sie/Sie | warteten |
Poznámky
- Třetí osoba jednotného čísla minulého času je stejná jako první osoba jednotného čísla.
-
Dejte si pozor na možnou záměnu tvarů přítomného a minulého času pravidelných sloves. Uvažujte:
Wartest du? (Čekáš?)
Wartetest du? (Čekal jsi?)Prozkoumejme wartetest: Nejprve můžete rozpoznat koncovku -est jako značku osoby/čísla, protože se shoduje s podmětem du. Zbývá vám tedy kmen wartet-. Váš slovník vám řekne, že takové sloveso v infinitivním tvaru jako warteten neexistuje a existuje takové slovo jako warten, takže kořen tohoto slova musí být wart- a koncovka -et- musí být značkou minulého času.
Nepravidelná slovesa
Tato slovesa tvoří svůj jednoduchý minulý čas tak, že projdou změnou samohlásky, stejně jako to dělají „swim“ a „give“ v angličtině (swam, gave). Tyto změny jsou vždy uvedeny v seznamu nepravidelných sloves ve vašem slovníku. Až na několik výjimek mají všechna tato slovesa stejný vzor koncovek. Jako typický příklad použijme sloveso schwimmen (plavat):
Person | Singular | Plural | ||
---|---|---|---|---|
1. | ich | schwamm | wir | schwammen |
2. | du | schwammst | ihr | schwammt |
3. | er/sie/es | schwamm | sie/Sie | schwammen |
Not: Tvary minulého času první i třetí osoby jednotného čísla nepravidelných sloves nemají koncovky.
Výjimky z pravidla
V němčině existuje několik běžných sloves, která se při tvoření svých jednoduchých minulých tvarů neřídí obecným pravidlem. Jsou uvedena v seznamu nepravidelných sloves, protože u nich dochází ke změně samohlásky v minulém čase. Mezi běžné příklady patří např:
Infinitiv | Přítomný čas 3. osoby jednotného čísla | |
---|---|---|
brennen | (hořet) | brannte |
bringen | (přinést) | brachte |
denken | (myslet) | dachte |
senden | (poslat) | sandte |
wenden | (obrátit) | wandte |
wissen | (znát skutečnost) | wußte |
kennen | (znát osobu/předmět) | kannte |