Přejděme ke 14. – a poslední! – kapitole knihy starozákonního proroka Zachariáše.
Tato 14. kapitola Zachariáše pokračuje v tom, co bylo započato již ve 12. kapitole této knihy. Je to orákulum neboli břemeno týkající se Izraele.
Viděli jsme, že dosud se většina této části o třech kapitolách zabývala tím, co přijde pro Izrael na konci toho, co známe jako Velké soužení – onoho sedmiletého období, v němž Bůh vylije svůj hněv na tento svět, který ho neustále odmítá – a na jehož konci pošle Ježíše Krista, aby zničil všechny jeho nepřátele a na tisíc let zřídil na zemi jeho království.
Dnes budeme studovat prvních jedenáct veršů 14. kapitoly. A předpokládám, že příště tuto knihu dokončíme.
Přečteme si tedy Zachariáše 14 a pak se pustíme do podrobností.
{Přečti si Zach 14…}
Nyní se pustíme do podrobností.
Zecharjáš 14 Komentář v1 Zničení národů, které útočí na J’lem
V prvním verši jsme viděli, že Hospodin předpovídá dobu, kdy se Židům vrátí vše, co jim bylo odňato.
KJV Zachariáš 14,1 ¶ Hle, {a} den {Hospodinův přichází/přichází od Hospodina/od Hospodina má přijít},
{a} {jeho kořist/kořist, která vám byla odňata/vaše vlastnictví/vaše kořist} {bude/bude} rozdělena {ve vašem středu/mezi vás/ve vašem středu/mezi vámi}.
No, a co je to za věc, že se Židům berou věci? Kdy se to stane?“
Podle 2. verše budou Židé napadeni mnoha národy- a většinou – alespoň po nějakou dobu – to bude vypadat, že národy nad Izraelem vítězí.
2 Neboť shromáždím všechny národy proti Jeruzalému, aby proti němu {bojovaly/vedly válku/bojovaly};
a město {bude dobyto/budou dobyty},
a domy {vyrabovány/vypleněny/vypleněny},
a ženy {vypleněny/znásilněny};
{a/tedy} polovina města {jde do zajetí/vyhnanství},
{a/ale} {obyvatelstvo/zbytek/zbytek} lidu {nebude/nebude} {odříznuto od města/odvedeno}.
Takže navzdory zpustošení a zničení v něm zůstane asi polovina města a nebude poslána pryč.
A předpokládám, že kdyby zkáza zmíněná ve 2. verši pokračovala, pak by odtud byla poslána pryč i ta zbývající polovina. Až na to, že ve 3. verši se dozvídáme, že v té chvíli – až se budou dít všechny tyto strašné věci – bude Hospodin bojovat za Izrael.
3 Tehdy {Hospodin/Hospodin} vyrazí {do boje/do bitvy} a bude bojovat proti těm národům, {jako když/tak jako} {bojoval/bojuje/bojoval bitvy} {v/na}. {v den boje/ve dnech starodávných}.
A my víme, že se jedná o odkaz na Ježíše Krista – probodeného Mesiáše Židů, na kterého budou hledět, jak jsme viděli v Zachariášovi 12. {1156>
Nyní si ještě jednou všimněte, za koho je Ježíš Kristus označen. Je to Hospodin – Jehova – Jahve – Bůh Izraele – Bůh, který všechno stvořil.
Nyní by si někdo mohl myslet, že Hospodinův návrat je pouze duchovní. Myslí si, že se nevrátí fyzicky. Církev nějakým způsobem přinese milénium – spíše než Ježíš Kristus přijde a udělá to. tento způsob myšlení se nazývá postmilénialismus. Ježíš se vrátí po tisícileté vládě.
Problém je v tom, že 4. verš tento způsob myšlení neumožňuje. Ne – Pánovy nohy se podle 4. verše v těch dnech doslova dotknou Olivové hory v Jeruzalémě.
4 A jeho nohy v onen den stanou na Olivové hoře, která je {před/vůči} Jeruzalému na východě,
a Olivová hora {se v jejím středu rozštěpí/rozpůlí ve svém středu/rozpůlí se} {směrem k/od} východu {a k/do} západu, {a vznikne/vznikne/vznikne} velmi {velké/velké} údolí;
{a/takže} se polovina hory {odstraní/pohne} {směrem k severu/severu} a {polovina z ní/druhá polovina} směrem k jihu.
Olivetská hora se tedy táhne od severu k jihu a nachází se na východní straně Jeruzaléma – města, které tyto národy napadnou na konci Soužení.
Ve 4. verši se tedy říká, že Ježíš Kristus – až se vrátí – vstoupí na Olivovou horu. Je to právě to místo, odkud podle Skutků 1,12 vystoupil. A vzpomínáte si, že ti andělé, kteří se zjevili jeho učedníkům, kteří se dívali do nebe, jim řekli, že Ježíš se vrátí právě tak, jak opustil tuto zemi – to znamená na tuto horu, o níž mluví Zachariáš.
Ježíš tedy vkročí na tuto horu východně od Jeruzaléma. A až tak učiní, způsobí, že se tento pahorek – Olivová hora – rozštěpí od východu k západu.
A Pán to popisuje tak podrobně, abychom to nechápali metaforicky. Přemýšlej o tom, co se stane, když šlápneš nohou do oblasti polosuchého bláta. Vaše noha klesne dolů a bláto se pohne zpod vaší nohy.
V případě, že Ježíš položí nohy na HoruŽivota – jeho dotek bude směřovat od východu na západ. A proto se zeměpod ním bude pohybovat nahoru k severu a dolů k jihu.
A výsledkem bude toto údolí, které se bude táhnout od východu k západu.
Na západní straně tohoto údolí se bude nacházet město. Co je to za město?
Je to Jeruzalém, o kterém jsme mluvili.
A co se děje s Jeruzalémem? No, město je napadeno.
A co se musí stát, když je město napadeno a přemoženo a nemůže zvítězit nad svým nepřítelem? Obyvatelé městapotřebují uprchnout.
A tak naštěstí budou mít obyvatelé Jeruzaléma nyní pěkné údolí, kterým mohou uprchnout – právě toto údolí, které je nám popsáno již ve 4. verši. Takže to je to, co nyní říká verš 5 – tito lidé, Židé, budou prchat tímto údolím, které vytvoří Ježíšovy nohy.
5 {A vy/vy/vy} {budete/budete} {utíkat/utíkat} {do/pod/pod} údolí {Mých} hor;
neboť údolí hor {bude dosahovat/bude sahat až k} {Azalovi/Azelovi}:
{já/ano/pravda}, budete utíkat, {tak jako/právě} jako jste utíkali {před/před/od} zemětřesením za dnů judského krále Uzijáše:
{a/tedy} přijde Hospodin, můj Bůh, a všichni {svatí/svaté} s {nimi}.
No, Azal nebo Azel je místo, které není s jistotou známo. Zdá se, že jde o místo na opačné straněOlivetské hory než Jeruzalém – takže by to bylo na východ od Olivové hory. protože právě tam se bude toto nově vytvořené údolí rozprostírat od Jeruzaléma. a lidé se vydávají na útěk z města Jeruzaléma přes toto nové údolí na Olivové hoře. Azal/Azel je tedy zřejmě na východě.
Zacharjáš se zmiňuje o zemětřesení v době krále Uzijáše. to je další poměrně nejasná zmínka v tomto verši – ale toto zemětřesení jeskutečně zmíněno v knize Ámos a 1. kapitola a 1. verš se o tomto zemětřesení zmiňuje. Zřejmě k němu došlo ve městě Hazor v severním Izraeli kolem roku 760 př. n. l. Je tam tel – nebo mohyla, do které archeologové kopali, a v té mohyle je vrstva, která svědčí o nějaké masivní destrukci v té době.
Jde ale o to, že lidé asi 300 let před tímto proroctvím zažili tuto událost, která je přiměla k útěku – a ta událost byla tak strašná, že ani stovky let ji nevymazaly z jejich paměti. A na konci soužení budou prchat stejně jako při tomto zemětřesení.
A pak to nejlepší – Pán se vrátí. A bude se svými svatými – se svými svatými. To se jistě bude týkat i nás. Ale ještě úžasněji to bude zahrnovat anděly.
A samozřejmě, jak už jsme si v této knize několikrát připomněli, je to Ježíš Kristus, který přijde – opět na konciTribulace. Přijde se svými svatými a vysvobodí svůj lid, Židy, kteří uprchli na východ novým údolím vytesaným do Olivové hory, které pro ně právě vytvořil.
Komentář k Zachariášovi 14 v6 Výjimečný den
A až se Ježíš vrátí, nastane podle veršů 6 a 7 přinejmenším jeden velmineobvyklý den z hlediska nebeské aktivity.
6 ¶ {A stane se v/ve/ve}v onen den, {že světlo nebude jasné ani temné:/nebude světla; svítidel bude ubývat./nebude světla – zdroje světla na nebesích se srazí./Nebude světla, nebude chladu ani mrazu.}
7 {Ale bude to/neboť bude/bude to} {jediný den, který bude/bude to jedinečný den, který je/bude v jednom dni (den} známý Hospodinu,
{ne den, ani noc:/ani den, ani noc/ani ve dne, ani v noci/bez denního času nebo nočního času} {ale stane se, že v/ve večerním čase {bude/bude} světlo.
Takže zřejmě až se Ježíš vrátí, aby vysvobodil Židy, nastane na nebi tato porucha, která bude viditelná ze země. Podrobnosti o tom, jak to bude fungovat, nejsou jasné – a to se dalo očekávat, protože to koneckonců bude den „známý Pánu“ – jako že jemu známý a jemu samotnému srozumitelný.
Ale přesto nám Pán dává toto obecné oznámení, že v onen den bude zemská atmosféra ve dne temná a v noci jasná. jako by se v tomto ohledu dosavadní řád zcela přehodil – alespoň na dobu kolem těchto událostí.
Zacharjáš 14 Komentář v8 Živé vody
A nejen obloha bude podle osmého verše představovat velmi zajímavé úkazy, ale i země.
8 ¶ {A bude to v/And in/Moreover on/On} v onen den, že živé vody {vyjdou/vytečou} {z/od} Jeruzaléma;
polovina z nich {směrem k/do} {bývalého/východního} moře a polovina z nich k {zadnímu/západnímu} moři:
{jak v}létě {a}tak i}v}zimě to bude.
Dřívější neboli východní moře by bylo Mrtvé moře. A zadní neboli západní moře je Středozemní moře. Z Jeruzaléma bude vytékat voda, která se bude vylévat do obou těchto moří.
Jeruzalém je vzdálen asi 32 mil od Středozemního moře a 23 mil od Mrtvého moře – to jen pro představu a pomoc při pochopení, jak daleko bude tato voda vytékat, až se Ježíš vrátí.
V Jeruzalémě je dnes pramen, který se jmenuje Gihon. Zásobuje město vodou a činí tak po celou dobu, co tam existuje civilizace. Pramen Gihon však nevysílá vodu do obou moří zmíněných v 8. verši. Takže v budoucnu se buď s tímto pramenem stane něco, co způsobí, že z něj bude vytékat více vody – nebo je tato živá voda něco jiného, co Bůh pro toto město naplánoval.
Mimochodem, pramen Gihon je to, čemu se říká přerušovaný nebo rytmický pramen, což znamená, že neteče neustále. v zimě teče třikrát až pětkrát denně, v létě dvakrát denně a na podzim jednou denně.
Ale tato živá voda, která bude téct v posledních dnech, bude stálá. Nevyschne. Bude neustále téct a proudit aposkytovat vodu těmto dvěma mořím „v létě a v zimě“.
Nyní je tu jeden problém s tímto uspořádáním. V současné době, aby se proud vody dostal z Jeruzaléma k Mrtvému moři, musel by stoupat do kopce, aby se dostal přes Olivovou horu. A to voda nedělá.
Ale proč to nebude problém v posledních dnech, až se Ježíš vrátí? Protože, jak jsme se již dozvěděli, Ježíš vytvoří skrze tuto horu údolí, které umožní vodě odtékat z Jeruzaléma do Mrtvého moře.
Kromě toho Pán fyzicky vyvýšíJeruzalém a srovná okolní oblasti se zemí, jak o tom uslyšíme později v této kapitole.
Možná se tedy díváte na toto zaslíbení v 8. verši a myslíte si, že je to metafora, protože nechápete, jak by se to mohlo stát právě teď. Já si však myslím, že je to zcela doslovné a můžeme očekávat, že se to stane, až se Ježíš vrátí.
Zachariáš 14 Komentář v9 Ježíš bude vládnout
A vrátí se – podle verše 9.
9 ¶ A Hospodin {bude/bude/bude pak} králem nad {celou/celou} zemí:
{v onen den} {bude jeden Hospodin a jeho jméno jedno./Hospodin bude jediný a jeho jméno jediné./Hospodin bude viděn jako jeden s jediným jménem./Bude jeden Hospodin a jeho jméno jediné.}
Židé v těch dnech uvidí Ježíše a už nebudou předstírat, že Ježíš není Jahve. Bude vidět, že jsou jedno. VidětJežíše znamená vidět Otce. Ježíš a Otec jsou jedno. Slovo bylo u Bohaa Slovo bylo Bůh.
V onen den, kdy Ježíš bude vládnout nad svým lidem, Židy, a nad celým světem, nebudou žádní lidé, kteří by tvrdili: „No, já věřím v Boha a myslím si, že Ježíš byl dobrý učitel, ale nevěřím, že je Bůh.“ To je pravda. Ne, Ježíšův pravý charakter bude všem známý a nepopiratelný.
Zacharjáš 14 Komentář v10 Země srovnaná se zemí
A pak, jak jsme si již všimli, topografie země se podle verše 10 změní, až se Ježíš vrátí.
10 ¶ {Celá/celá} země {bude/bude} {proměněna jako/promění se a stane se podobnou} {rovině/Arabě} od Geby až po Rimmon jižně od Jeruzaléma:
{a ona/ale Jeruzalém/i Jeruzalém} {bude/budou} {vyzdviženi,/vztyčeni/vzneseni} a {obydleni na svém místě/zůstanou na svém místě/zůstanou na svém místě}, od {Benjaminovy/Benjamínovy} brány {až k} místu {místu} první brány, {až k} nárožní bráně, a od věže {Hananeelovy/Hananelovy} {až k} královským/královským lisům.
Takže jsme již viděli, jak se živá voda z Jeruzalémavypouští do Mrtvého moře. A nyní tento verš vysvětluje, jak se voda dostanez Jeruzaléma do Středozemního moře.
Geba i Rimmon leží západně od Jeruzaléma – mezi tímto městem a Středozemním mořem. Tato oblast západně od Jeruzaléma bude srovnána se zemí, ale Jeruzalém bude ve skutečnosti vyvýšen.
A zeměpisné zmínky o Jeruzalému uvedené v desátém verši – zejména poslední dvě zmínky o Chananeelově věži a královských sviništích – zřejmě naznačují orientaci od severu k jihu. Od bodu nejvzdálenějšího na severu k bodu nejvzdálenějšímu na jih bude Jeruzalém topograficky rozčleněn.
Tak se tedy voda dostane z Jeruzaléma do Středozemního moře.
Zacharjáš 14 Komentář v11 J’lem bezpečně obydlený
Nyní bychom si neměli udělat špatný obrázek – jako by měl být Jeruzalém nebezpečně zavěšen ve vzduchu, a tudíž neobyvatelný.Podle 11. verše tato vyvýšenina nějak neodradí lidi od obývání tohoto města, až seJežíš Kristus vrátí.
11 {A lidé v něm budou bydlet/lidé budou žít/lidé se v něm usadí}
a už tam {nebude/bude} {už naprostá zkáza/už nebude prokletí/už nebude hrozba božského vyhlazení};
{ale/protože} Jeruzalém {bude bezpečně obýván/bude bezpečně přebývat}.
Takže s Kristem přebývajícím uprostřed tohoto města už nebude hrozit zkáza – ani od nepřátelského člověka, ani od Pána. Bude zde skutečné bezpečí, jistota a pokoj. To je šťastný konec v pravém slova smyslu.
A přesto ještě nejsme na konci – přinejmenším na konci této knihy. Takže příště se, dá-li Pán, dostaneme až na konec této kapitoly a této knihy a vlastně i na konec světa, jak ho známe – světa odděleného od Kristovy vlády nad tím, co mu právem náleží.