Testy impingementu
Znak impingementu vzniká zatlačením velkého hrbolku nahoru proti spodní straně akromionu nejprve v přední flexi, poté v abdukci a vnitřní rotaci a nakonec v abdukci a vnější rotaci.1i2 Testy jsou pozitivní, pokud jsou bolestivé, a měly by být zrušeny lokálním anestetikem pod přední hranou akromionu.
Addukční test
Bolest akromioklavikulárního kloubu se zhoršuje při násilné addukci ramene s paží v 90stupňové flexi (obrázek 2.14). Tento test však může být bolestivý i u pacientů se subakromiálním impingementem. Dalším testem je odporová aktivní addukce ramene s paží zavěšenou blízko boku (obrázek 2.13). Další důkaz akromioklavikulární dysfunkce lze získat opakováním testů po injekci 1-2 ml 1% lignokainu (US: lidokain) do akromioklavikulárního kloubu.
Obrázek 2.13 Bolest akromioklavikulárního kloubu lze zjistit také při addukci v extenzi.
Obrázek 2.14 Bolest akromioklavikulárního kloubu se zhoršuje při addukci ramene s paží ve flexi 90 stupňů.
Přední zádržný test
Pacient je vyšetřen vsedě (nebo v případě anestezie, před artroskopií, vleže). Problémové rameno je pasivně abdukováno do 90 stupňů a poté je vyšetřujícím pasivně zevně rotováno do plné zevní rotace. Rameno je poté zatlačeno do plně zatížené polohy, zatímco je zkoumán pacientův obličej, zda se nebojí. Pro srovnání se vyšetří normální rameno.
Zkouška posunem a zatížením
V anestezii se rameno uvede do „polohy zadržení“ a silou se zatíží, aby se vyvolala subluxace nebo upřímná dislokace. Poté se aplikuje axiální zatížení dolů po dříku humeru na glenoid a abdukované rameno se přenese dopředu do flexní polohy, což působí na hlavici humeru zadní střižnou silou. Pokud se hlavice humeru subluxovala v apercepční poloze, pak test „load and shift“ (zatížení a posun) vyvolá klapnutí, když se rameno přemístí podobně jako Ortolaniho test u vrozeného vykloubení kyčle (CDH).
Testy stability
Tyto testy jsou nezbytné u každého pacienta mladšího 40 let s bolestmi ramene a měly by se provádět nejen v ambulanci, ale před každou artroskopií ramene, kdy je pacient anestezován a plně uvolněn.
Test přední zásuvky
K vyšetření pravého ramene se chirurg postaví za sedícího pacienta, levou rukou uchopí ramenní pletenec, prsty vpředu drží klíční kost a korakoid a palec je uzamčen nad hřbetem lopatky. Pravou rukou pak uchopí proximální pažní kost a silou ji přeloží dopředu a dozadu. Posuzuje se nadměrná ochablost proti opačné straně.
Znak sulku
Pacientka (obvykle žena, protože se jedná o test vícesměrné nestability) se posadí s rukama svěšenýma po obou stranách židle a je požádána, aby se uvolnila. Vyšetřující aplikuje na paži trakci směrem dolů tak, že drží zápěstí a odvádí pozornost paže směrem dolů pevně, ale ne hrubě. Pokud je rameno vnitřně nestabilní, objeví se mezi akromionem a hlavičkou humeru rýha (obrázek 2.15). Tato rýha je viditelná i hmatná. Pacient s pozitivním příznakem sulku by měl být vyšetřen na generalizovanou kloubní laxitu.
Obrázek 2.15 Příznak sulku: dolní tah za rameno u pacientů s vícesměrnou nestabilitou vede ke vzniku sulku mezi akromionem a hlavičkou humeru.
Zátěžový test zezadu
Pacient je vyšetřen vleže na zádech (obrázek 2.16). Paže je uvedena do 95stupňové elevace ve flexi. Při vyšetření pravého ramene je levá ruka chirurga umístěna za glenohumerální kloub – tedy pod lopatku. Hlavice pažní kosti se pak tlačí dozadu tak, že pravá ruka chirurga přidržuje loket a působí axiálním tlakem dolů na pažní kost, přičemž se snaží vytlačit hlavici pažní kosti dozadu z kloubu. Pokud je kloub posteriorně nestabilní, dojde v této fázi k subluxaci, kterou může vyšetřující zjistit levou rukou. V této fázi však nemusí být zachycena.
Při zachování tlakové zátěže působící dolů na dřík pažní kosti se tato nyní uvede do polohy 90 stupňů abdukce. Pokud bylo rameno subluxováno, přemístí se v tomto okamžiku s klapnutím stejně jako při testu „load and shift“. Při předním a zadním zátěžovém testu existuje reálné riziko vzniku upřímné dislokace, což u anestezovaného pacienta nevadí, ale v ambulanci je to velmi nepříjemné, zejména pokud se nepodaří rameno přemístit!“
Obrázek 2.16a a b Zadní zátěžový test: u ležícího pacienta se pažní kost vytlačí ze zad do subluxované polohy. Poté se na kloub aplikuje zátěž a humerus se uvede z 90 stupňů flexe do 90 stupňů abdukce, čímž se subluxace sníží hmatným trhnutím.
Neurologické zhodnocení
Nakonec by se u pacienta mělo provést rychlé neurologické zhodnocení zbytku paže a měly by se zaznamenat pulzy a periferní perfuze. Pokud je zjištěna abnormální neurologie, například podezření na entrapment supraskapulárního nervu, mělo by být doporučeno neurofyziologické vyšetření. Zobrazovací metody jsou popsány v kapitole 3.
.